Tradiční finanční operace centrálních bankéřů a to téměř po celém světě jako investice prostřednictvím bezpečného peněžního trhu se v současnosti díky dopadu pandemie Covid-19 na globální ekonomiku téměř nevyplácí. Právě s ohledem na tento fakt tak centrální banky po celém světě se čím dál více obrací k riskantnějším investicím než normálně a skupují například firemní dluhopisy nebo akcie velkých korporací. Tímto totiž chtějí vykompenzovat globální pokles výnosnosti „bezpečných“ státních dluhopisů, který způsobila pandemie Covidu-19, vyplývá to z průzkumu odborného vydavatelství Central Banking Publications. Dále pak podle informací prestižních finančních zpravodajů z deníku Financial Times vyplývá, že klesající výnosy peněžního trhu jsou v posledních měsících pro většinu centrálních bankéřů jednou z největších výzev, tvrdí průzkum, jejž se zúčastnilo 78 správců rezerv centrálních bank, které dohromady spravují majetek v hodnotě přes 6,4 bilionu amerických dolarů (USD).

Odpovědní manažeři těchto rezerv centrálních bank prakticky po celém světě se za normálních okolností riskantním investicím vyhýbají a prostředky drží v bezpečných přístavech jako jsou například státní dluhopisy či depozit fyzického zlata. Ovšem výnosnost těchto investičních nástrojů se však v loňském roce prudce propadla. Příčinou jsou i extrémně nízké úrokové sazby většiny centrálních bank po celém světě, kterými se instituce snaží nakopnout ekonomiky zdecimované pandemií. Ačkoli výnosy ze státních  dluhopisů v posledních měsících opět mírně rostou, při pohledu do minulosti jsou stále velmi nízké.Tyto skutečnosti pak  nutí centrální bankéře ohlížet se i po rizikovějších investicích, které v minulosti nečinili nebo dokonce došlo k zákonným úpravám tak, aby možné byly. Více než polovina dotázaných v průzkumu uvedla, že uvažuje o „nových typech aktiv“ a mnozí centrální bankéři již nyní se zaměřují na korporátní dluhopisy, dluhopisy rozvojových zemí nebo dokonce majetkově vstupují prostřednictvím akcií do korporátních společností.

Tento přístup centrálních bankéřů po celém světě není nikterak odlišný od prostředí českého fiančního trhu, kdy česká centrální banka ČNB (Česká národní banka) dosáhla i změny zákona a to tak, aby sama měla možnost dluhopisy nakupovat. Tento stávající obchodní styl investorů po celém světě a to včetně České republiky je zcela poplatný i pro privátní investory, kteří se právě na korporátní dluhopisy jako investici s přijatelným rizikem v poslední době ve  zvýšené míře  zaměřili. Podle ekonomických zpravodajů se tak zvýšil zájem investorů a spořitelů z řad fyzických osob nejen o korporátní dluhopisy společností podnikajících v energetice či nemovitostním trhu, ale zejména v dynamicky se rozvíjejícím odvětví několika posledních let a to v dřevozpracujícím průmyslu včetně lesnictví. Jednou z takových to málo firem na trhu v ČR je dle analytiků dluhopisového trhu plzeňská společnost Wood Seeds s.r.o., která právě zahájila prodej svých korporátních dluhopisů za účelem rychlejšího dynamického vývoje svého podnikání. Výnos z těchto korpotátních dluhopisů pak investorům přinese 8,8 % ročního zhodnocení vložených investic se splatností 23 měsíců a kvartální výplatou výnosu nebo prémiové dluhopisy do produkce dubového dřeva a to s výnosem 9,2 % ročně se splatností 22 měsíců a s měsíční výplatou výnosu.