Situace na českém dluhopisovém trhu po té, co nový ministr financí ČR pan Stanjura nechal zrušit státní proti inflační dluhopis Republika, který byl sice drahý pro Českou republiku, ale dokázal jako jediný český státní dluhopis svým investorům ochránit peníze před inflací, se změnila a převážná část drobných střadatelů, kteří chtějí zabezpečit své finanční prostředky před inflací, tak nyní investuje do korporátních dluhopisů. Právě většina těchto investičních nástrojů dluhového trhu v podobě emisí dluhopisů firem dokáže přinést investorovi výnos nad stávající roční mírou inflace v ČR a popřípadě i část výnosu pak tvoří finanční zhodnocení i několika procent nad touto aktuální inflací. Nicméně přední, renomovaní ekonomové, finančníci a zejména pak bankéři jako například česko-americký obchodník pan Radovan Vávra a další v této souvislosti zvýšeného zájmu o korporátní dluhopisy upozorňují na nutnost velmi pečlivého výběru a prověření si emitenta, aby zvolená forma investice byla s relativně nízkým investičním rizikem.

V této souvislosti pan Radovan Vávra jako zkušený investor uvádí : „S tím, jak se zvyšuje inflace a Česká národní banka tlačí nahoru základní úrokovou sazbu, začíná být výnos dluhopisů soukromých firem zajímavější. „Teď je okamžik, kdy to začíná být zajímavé i pro nás – investory. Když jdou sazby v ekonomice nahoru, tak to pro nové emitenty instrumentů znamená, že budou muset nabízet vyšší sazby,“ myslí si Vávra. Dále pak v této souvislosti tento investor poukazuje v rámci diverzifikace investičního rizika na fakt, že samotné schválení prospektu emitenta Českou  národní bankou (ČNB) ještě automaticky neposkytuje záruku, že emitent dodrží svůj závazek a už vůbec neznamená to, že by výnos měl být garantován, avšak sděluje, že relativně  nejbezpečnější formou jsou tak zvané „zajištěné“ korporátní dluhopisy, kdy investor – věřitel od emitenta dostává nezpochybnitelné zajištění například  v podobě zástavy prvého věřitele  na nemovitost a to vkladem do katastru nemovitosti. Zájem drobných střadatelů o dluhopisový trh podle odhadů ekonomických zpravodajů ještě posílí a to v souvislosti s růstem úroků z hypotéčních úvěrů. Část střadatelů měla totiž původně v plánu z části investovat z hypotéky nákup nemovitosti, kterou by následně komerčně pronajímali, avšak s rostoucí finanční zátěží nákladů na hypotéku neboť po většinou několika milionovou investici nutno pro nákup bytu či domu vlastní střadatele nemají tak výše hypotéčních splátek s přičtením výnosu z nájmu jsou i tak mimo jejich reálné možnosti.

Tento stav pak popisuje i přední známí český analytik pan Lukáš Kovanda, který uvádí : Rostoucí inflace a zvýšení sazeb ČNB jsou hlavními „viníky” zdražování hypoték. „Na inflaci musí ČNB reagovat. Spolu s růstem základní úrokové sazby ČNB stoupají další, tržní úrokové sazby, čímž bankám zdražují zdroje, jimiž své hypotéky kryjí,” vysvětlil Kovanda. Průměrná sazba hypoték bude růst i nadále. ČNB ke zvýšení sazeb, i když nejspíš ne tak razantnímu, pravděpodobně ještě přistoupí a čím výše tato sazba vystoupá, tím výše se dostane i průměrná sazba hypoték. Ještě nedávno ekonomové a bankovní specialisté předpokládali, že úrokové sazby hypoték se letos dostanou maximálně na zhruba 5,5 až šest procent, nyní už podle Kovandy nejsou výjimkou odhady, že by sazby mohly atakovat i hranici sedmi procent. „Hypotéky by tak byly dražší dokonce i než v roce 2008, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize,” dodal Kovanda. „Měsíční splátka na běžné hypotéce je dnes i o pět tisíc korun vyšší, než pokud by si hypotéku na stejnou, rovněž běžnou nemovitost brali před rokem touto dobou,” doplnil Kovanda.

V této souvislosti se tak zvýšil zájem investorů a zejména drobných střadatelů o umístění svých investic na dluhopisovém trhu a to prostřednictvím korporátních dluhopisů. Zájem je pak zejména o emise těch společností, které svojí činností přesvědčí investory o tom, že podstupované investiční riziko je bez jejich výrazných obav plně přijatelné. V poslední době se tak ukazuje, že jedním z těchto investory přijatelnými obory činnosti, vyjma tradičních oborů jako jsou energetika a nemovitostní trh, jsou i odvětví dřevozpracujícího průmyslu včetně lesnictví.  Této situace pak vhodně se značným efektem využívají na jedné straně právě společnosti zabývající se lesnickou činností spolu s provozováním dřevozpracující výroby k vydávání vlastní emise podnikových dluhopisů jako tak zvané korporátní dluhopisy. A právě investoři díky těmto korporátním dluhopisům mohou realizovat vysoce atraktivní zisk neboť nárůsty cen dřeva umožňují těmto emitentům z řad dřevozpracujícího průmyslu poskytnout svým věřitelům výnosný úrok jako výnos těchto dluhopisů. Například jednou z velmi úspěšných dřevařských těžařů a následných zpracovatelů dřeva je plzeňská společnost Wood Seeds s.r.o., která již druhým rokem úspěšně vydala emise svých podnikových dluhopisů.

Tato firma se zaměřuje jako specialista na trhu mimo jiné své aktivity především na prodej dubového a bukového dřeva, které oproti dřevu z jehličnatých stromů má značnou výhodu v tom, že upravené dubové a bukové dřevo je velmi poptávanou komoditou s přesahem poptávky nad nabídkou, a tudíž okamžitě likvidní. Dalším výrazně pozitivním faktorem této společnosti je fakt, že dřevo po většinou pochází z produkce vlastních lesů a je zpracováno ve vlastním zařízení na úpravu dřeva včetně jeho sušení apod. spolu se zajištěním dopravy k zákazníkům prostřednictvím vlastní firemní autodopravy. Tyto faktory tak podle ekonomických analytiků výrazně zvyšují podíl zisku této společnosti, zároveň vytváří podmínky značné konkurenční schopnosti vůči ostatním firmám na trhu a dotváří stabilitu a perspektivu této společnosti. V současné době podle informací ekonomických zpravodajů je téměř před vyprodáním  emise korporátních dluhopisů této společnosti Wood Seeds s vysoce atraktivním výnosem, která přinese investorům 8,8 % ročního zhodnocení a doba splatnosti je 23 měsíců. Vyjma této emise dluhopisů pak společnost Wood Seeds s.r.o. pro své prémiové investory nabízí tak zvaně dubové dluhopisy nebo-li investice spojené s produkcí dubového dřeva, jejíž výnos představuje výši 9,2 % ročně a doba splatnosti vychází na pouhých 22 měsíců.