Situace na dluhopisovém trhu v rámci globálních finančních trhů v posledních týdnech dle přirovnání ekonomických zpravodajů připomíná páteční dálnici v okolí velkých aglomerací, protože nabídku dluhopisů v posledních týdnech přímo zaplavily tak zvané bondy rozvíjejících se ekonomik. Vlády rozvíjejícich se zemí si jen od počátku roku napůjčovaly podle dat společnosti Dealogic rekordních 191 miliard dolarů, povětšinou od investorů v oblastech s nízkými úrokovými sazbami, tedy v eurozóně či Japonsku. Éra levných peněz je u konce a uvědomují si to především chudší země světa. Rozvíjející se ekonomiky přistupují k možnosti emitovat státní dluhopisy v tvrdé měně, například dolaru, ve chvíli, kdy nedokážou získat potřebný objem kapitálu na domácím trhu za rozumný nákladový úrok,“ uvádí Richard Bechník, investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Finanční trhy v eurozóně nebo Japonsku drží dlouhodobě záporné úrokové sazby, které se propisují do valné většiny státních dluhopisů těchto zemí. Aby velcí hráči spravující kupříkladu peníze na penze dosáhli kladných výnosů, musejí se přitom po méně kvalitních papírech chudších zemí ohlížet čím dál častěji. Výnosovým šampionem v regionu rozvíjejících se zemí je momentálně Turecko, kde investoři poté, co prezident Erdogan vyměnil guvernéra centrální banky,  požadují za desetiletou půjčku vládě devatenáct procent ročního úroku.  Od deseti do patnácti procent pak musejí investorům platit za své dluhopisy vydané v národní měně země jako Brazílie, Egypt či Keňa. Vůbec nejvíce na světě nesou argentinské dluhopisy, kde investoři například za půjčku se čtyřletou splatností požadují 46 procent.

Tato situace je tak pro českého investora v domácích podmínkách České republiky takřka ideální jednak z hlediska relativní bezpečnosti investice a tomu odpovídajícímu adekvátnímu výnosu pokud se jedná o korporátní dluhopisy, kdy emitent poskytuje investorovi dostatečný rentabilní výhled rozvoje svého podnikání. Podle ekonomických zpravodajů se tak zvýšil zájem investorů a spořitelů z řad fyzických osob nejen o korporátní dluhopisy společností podnikajících v energetice či nemovitostním trhu, ale zejména v dynamicky se rozvíjejícím odvětví několika posledních let a to v dřevozpracujícím průmyslu včetně lesnictví. Odvětvím dřevozpracujícího průmyslu mají finanční analytici v návaznosti na finanční stratégy dluhopisového trhu především na mysli ucelené a komplexní pojetí touho odvětví tuzemské ekonomiky. Jedná se totiž o to, že dřevozpracující průmysl má v České republice dlouhodobou tradici po několik století a aktuálně jeho ekonomický výkon zasahuje do několika dalších odvětví národního hospodářství.

Na základě těchto faktů je zvýšený zájem o korporátní dluhopisy těch společností, které nejsou jen úzce svázané s jedním druhem činnosti v rámci tohoto uceleného komplexu dřevozpracujícího průmyslu. Faktem je, že není snadné v ČR hledat takovou společnost, která obsáhne od vlastnictví lesů a  těžby dřeva spolu se zpracováním na vlastních pilách až po finální výrobu nábytku, papíru či provozování vlastní stavební činnosti pro výstavbu dřevostaveb apod. Nicméně podle ekonomických zpravodajů se i takovéto progresivní giganti na trhu dřevozpracujícího průmyslu najdou, kteří dokážou pak následně vysoce zefektivnit svoji činnost, která se následně odráží ve výsledku tvorby nadprůměrného zisku společnosti. Jednou z takových to málo firem na trhu v ČR je dle analytiků dluhopisového trhu plzeňská společnost Wood Seeds s.r.o., která právě zahájila prodej svých korporátních dluhopisů za účelem rychlejšího dynamického vývoje svého podnikání. Výnos z těchto korpotátních dluhopisů pak investorům přinese 8,8 % ročního zhodnocení vložených investic se splatností 23 měsíců a kvartální výplatou výnosu nebo prémiové dluhopisy do produkce dubového dřeva a to s výnosem 9,2 % ročně se splatností 22 měsíců a s měsíční výplatou výnosu.